Ohlédnutí za výstavou

Druhá instalace výstavy Vojenský prostor vstup zakázán je úspěšně za námi. Vernisáž ve Vyškově navštívilo velké množství návštěvníků. Výstavní sál doslova praskal ve švech, horlivě se diskutovalo, byly navázány nové kontakty a po veškerém pohoštění jakoby se slehla zem! Vše proběhlo hladce a prvotní zápisy v návštěvní knize vyzněly veskrze pozitivně.
Když se myšlenkami vrátím do dvou letních měsíců, které předcházely prvotní instalaci v Prostějově, musím uznat, že přípravy na výstavu nám přinesly mnoho stresu ale i zábavných či neopakovatelných momentů. Stres byl očekávatelný, lecos jsme si zavinili sami odkládáním věcí na pozdější dobu, leckdy selhala technika, software, lidé. Ale mezi těmito nervově vypjatými situacemi se vyskytlo nesčetno světlých chvilek. Třeba když se neochotně pohnuly zarezlé matky držící konzolu navijáků či uzávěrku průzoru v jednom německém pěchotním úkrytu. A když se nám oba dva artefakty podařilo očistit od věkovité rzi, rozebrat, natřít, opětovně složit a hlavně - rozpohybovat! Nebo když jsme při svém průjezdu obcemi okolo hranic újezdu vídali naše plakáty téměř na každé plakátovací ploše. Věděli jsme, že pro propagaci počinu jsme udělali maximum.

Apropo výstava a nějaká ta statistika:
- vernisáž v Prostějově navštívilo téměř 100 osob
- za 52 dní trvání výstavu navštívilo 436 návštěvníků, což dělá v průměru 8 návštěvníků denně
Podle pracovníků prostějovského muzea je to na místní poměry velmi slušná návštěvnost. Často se prý nestává, že se každý den dostaví alespoň někdo. Jsme velmi potěšeni, že výstavu navštívilo množství občanů z obcí ležících v těsné blízkosti újezdu. Přišly i školní výpravy, samozřejmě z povinnosti, o čemž svědčí i nelibá poznámka v návštěvní knize:) Výstavu dle zápisu v návštěvní knize navštívil a shlédl pravděpodobně nejstarší návštěvník, pamětník, který v mládí pracoval na odlesňování cílových ploch a sloužil i na úzkorozchodné železnici Vedralka. Tedy můžeme být snad spokojeni. A snad jsou spokojeni i pracovníci muzea, z jejichž reakcí slyšených v průběhu příprav výstavy se dalo vycítit, že náš počin řadí spíše k těm úzce zaměřeným a specifickým realizacím, které přitáhnou jen malé množství vyhraněných a "tímto směrem ujetých" návštěvníků.
Doufejme, že Vyškovská výstava bude neméně úspěšná!

Ve srovnání s dobou před konáním výstavy naše sdružení čelilo nepoměrně větším zájmu médií. Poskytli jsme několik telefonických interview, o naší výstavě byly publikovány novinové články, odvysílána byla i krátká upoutávka spojená s rozhovorem v místní televizi. Na základě výstavy jsme se účastnili i vysílání rozhlasového pořadu pojednávajícímu o historii Vojenského újezdu Březina. Opět jsme se přesvědčili o tom, že není novinář jako novinář a že způsob, jakým naloží se získanou informací je čistě na osobním umu a profesionalitě. Hádejte, který z příspěvků obsahuje polopravdy, a informace vytržené z kontextu?

Vyškovští novináři začali poměrně dobře. Snad jim to vydrží...

Buchtelberg