Bývalá turistická trasa Žárovice - Drahany

PROSTĚJOV - PLUMLOV - ŽÁROVICE - SMILŮV HRAD - ST. PLUMLOV - DRAHANY.
Značka červená a žlutá. 18 km. Z Prostějova se vydáme okresní silnicí přes Mostkovice a dále pres Soběsuky do Žárovic. Zde Je turistická stanice v hostinci p.Růžičky (dobré obědy a večeře). (Cestu Prostějov-Žárovice lze si zkrátiti použitím autobusu ČSD (viz jízdní řád). Od turistické stanice dáme se nejprve po silnici, směrující do Hamer. Zanedlouho docházíme k mostu, před nímž odbočíme vlevo na polní cestu. Pokračujíce podél pravého břehu potoka, dojdeme k myslivně, odkud se pak polní cesta mění v lesní procházku. Vstupujeme do Žbánovského říebu. Z Plumlova lze si také cestu zkrátiti vedle Žárovic přímo po lukách proti vodě (Okluky) k mostku a k značkám (žluté a modré).
Žbánovský žleb je z počátku širším údolím, které uzavírá v sobě lesní paloučky a místy vyskytují se po obou stranách krásně urostlé mohutné smrky. Šebestův, Orlíčí a Kopřivný Žleb tvoří tu dolní dekoraci lesnatým stráním, stále a stále ubíráme se lesem rozsáhlých revírů (Jahodová, Kuteřov, jižněji jsou revíry Osina, Drahansky revír, ještě dále po levici zůstane nám Pytlácká studánka v revíru Osina (351, 459, 475 m), jiný je Prukles (440 m) proti vodě bublajícího potoka brzy po levici, brzy po pravici, neboť cesta několikráte přechází mostky. Čím dále postupujeme, tím více se údolí úží. Po půlhodinové chůzi dojdeme k prvému rozcestí, zvanému "u Spálené Boudy". (Vlevo viz orientační nápisy na velikém smrku žlutá značka: Smilův hrad, Starý Plumlov). Cesty se dělí: jedna vpravo vede Žbánovským žlebem k Bousínu, levá nás vede na Smilův hrad Jahodovým žlebem zase proti vodě hlubším lesem. Po pěti minutách dostihneme druhého rozcestí pod Smilovým hradem. Plno dymnivky fialovo modré tu vyrůstá v lesní trávě a v čisťoučké vodě spatřil mloka zemního rakušáckých barev. Na úpatí ostrožně hned u cesty padne ti do oka Kamenná studánka s dobrou pitnou vodou, mající své jméno po údolí, zv. Kamenném, táhnoucím se po pravé straně ostrohu, na němž stával Smilův hrad (značka žlutá vyvede nás do velmi příkrého vrchu na táhlou vyvýšeninu). Hradiště je zarostlé buky a plno skalisek vyčnívá ze země. Překročuješ hradní příkop a staneš u nadpisu "Smilův hrad", Prostějov KČST". Odkryté zdi a vykopané jámy ukazují, ze se tu vědecky pracuje z povolení lesní správy v archeologickém bádání péčí p. J. Blekty, ředitele měšťanské Školy v Plumlově. Našly se tu popelníce, spony, skleněné střepy. Valy a příkopy zříceniny Smilova hradiště leží tedy při soutoku vod Jahodového a Kamenného žlebu a dnes úplně v rozvalinách ležící starý hrad připomíná se v lstině z r. 1391.
Žbánovský žleb je jeden z nejkrásnějších a nejvíce navštěvovaných z Prostějova a Plumlova od Žárovic. Ve směru Bousínským žlebem k Bousínu (kdysi Bohušín, Bohušy) rozkládají se pravěké opevnění asi v délce 1,1/2 km. Nad sráznými údolími, která chrání sama příroda, nemají již pokračování. Zakládací listina augustiniánského kláštera v Prostějově z r. 1391 Petra z Kravař pro jednoho probošta a 12 řádových Členů připomíná část těchto náspů pod názvem Oberská vrata, lid jim říká ."Horní a dolní vrata" nebo "Války".
Od Smilova hradu dáme se vlevo po žluté značce Drahanským údolím, z pravé strany svahy Kuteřova, zleva pak svahy Jahodové zužují toto údolí tak, že i za horkého léta cítí zde chodec příjemný chládek.
Po 1/2 hod. cestě docházíme k třetímu rozcestí u dřeveného sloupku 45 (kamenného hraničníku 427, 257). Před námi vypíná se lesnatá ostrožná, na jejímž temeni stával hrad Starý Plumlov.
Byl založen nejspíše od Mikuláše Opavského na konci 13, století jako vzdorohrad, který Mikuláš odevzdal svému přívrženci Frýduši z Línavy. R. 1318 bylo hradu dobyto a byl vyvrácen. V Zbraslavské kronice se jmenuje Drahans = Drahanský. A tak je jíž dávno pustý. R. 1711 ve spisech Jana Jiřího Středovského (1679 - 1713), dějepisce moravského, faráře v Pavlovicích nad Bečvou, horlivého, ač ne vždy kritického badatele, nazývá se tento lesnatý vrch u Drahan Starým Plumlovem (také Drahuš hrad, který s Plumlovem r. 1322 - 25 byl prodán Janem Lucemburským Vokovi z Kravař, nejvyššímu kanovníkovi olomouckému. U mostku na smrku žlutá značka: nápis Drahany a na dvojité olši: Starý Plumlov. Chodníček málo schůdný a příkrý nás vyvede po delší cestě až do zadní části odlehlého, ukrytého ostrohu, kde najdeme sporé zbytky opevnění, valu s příkopem tohoto Starého Plumlova v Jahodově žlebu při soutoku dvou potůčků. Delší, mírné stoupající lesní cesta přes mostek v serpentinách nás pohodlněji zavede rovněž nahoru na pěkné místo, travnaté, s řídkým stromovím, plné výsluní s hlubokým srázem na obě strany. Nahoře se setkáš s červenou značkou a u dřevěného sloupku lesní správy 71 (bílý mezník 477) najdeš v zemi zapuštěné pískovcové korýtko, lízátko se solí pro srny a na vysokém stromě sedátko hajného na čekanou, k němuž se stoupá po zapuštěných železech pro ruce i nohy v kmenu.
Obcházíme pod St. Plumlovem obloukem k západu celý horský hřbet v širokém údolí, v němž narazíme na zelenou značku u sloupku 69 (433). Cesta pozvolna se zvedá, přicházíme na lesní alej. V místě, kde se cesta nejvíce lomí, přichází Suchý žleb, jímž se můžeme za deset minut dostati na okresní silnici Plumlov-Drahany.
Lesní bukovou aleji, která za horka skýtá milý chládek, dostáváme se na Andělskou cestu. Tuto překračujeme a po 1/4 hodině vyústí tato lesní cesta nedaleko prvních domků osady Drahan s červenými střechami a došky chalup. Zima v r. 1933 mrazivou jinovatkou spustošila ohromnými polomy zdejší lesy, spousty pokácených kmenů, drv, chvojí, narovnané dříví v metry tu leží nebo stojí. Nedaleko kříže u silnice za vsí opustíš žlutou značku na smrku s nadpisem: Prostějov KČST, odkud uzříš vyčnívat kus věže drahanského kostela. Z Drahan můžeme k Otinovsi, kde již červená značka vede nás přes 0tinoves, Baldovec ke Sloupu a na Macochu. Neznačkovanou krásnou túrou jest cesta do Odrúvek a údolím Velké Hané mezi Janovu a Kamennou boudu a z údolí V. Hané na Ferdinandsko.

Prameny a literatura:
SIMON, Josef: Turistický průvodce po Prostějovsku, Plumlovsku a Vysočině Drahanské, 1933, s. 88-91