Lesní palouk v bezprostřední blízkosti hájovny Brněnka nedaleko obce Bousín skrývá jednu z takřka zapomenutých památek, připomínajících dobu panování Liechtensteinů. Je jí skupinka stromů, háj, který je možno spatřit při jejím severovýchodním okraji. Při pohledu na ně zjistíme, že nijak zvlášť nevynikají vzrůstem, výškou či tloušťkou, přesto si plně zasluhují, abychom je titulovali památnými stromy. Stejně jako Stromy republiky či Masarykovy lípy byly i tyto, dalo by se říci jubilejní háje zakládány u příležitosti výročí vlády významných státníků, či monarchů. Jen doba byla jiná a osobnosti, kterým byly tyto živé monumenty dedikovány se pozdějí často ocitli v nemilosti v důsledku změny náhledu společnosti na jejich úlohu a místo v historii. Na rozdíl od kamenných památníků se však památné stromy většinou nestávaly terčem útoku horlivých stoupenců nového pořádku - přečkaly dějinné zvraty a žily dál...postupem času o jejich původu vědělo již jen pár zasvěcenců a později se staly tím, čím ve skutečnosti byly od počátku - obyčejnými stromy.

Fürst Johannes Eichen

Dnes - obyčejné stromy, kdysi - Duby knížete Jana, něm. Fürst Johannes Eichen, vysazované jako připomínka výročí 40-ti letého panování tohoto monarchy. Jan II. Josef František Liechtenstein, zvaný Dobrotivý se narodil 5. 10. 1840 v Lednici. Délkou svého panování předčil dokonce i císaře Františka Josefa. Byl synem Aloise II. Josefa Liechtensteina a jeho manželky Františky de Paula, hraběnky Kinské. Proslul zejména státoprávními a územními reformami Lichtenštejnska, kde zavedl konstituční monarchii, vydal dvě ústavy s ustanovením demokraticky voleného parlamentu a úplné nezávislosti země. V r. 1866 jednostranně vystoupil z Německého spolku a se svou 66 člennou armádou vyhlásil dokonce Prusku válku. Po vypuknutí 1. světové války vyhlásil Liechtenstein neutralitu a v zahraniční politice se začal orientovat na Švýcarsko. Po r. 1918 Československo neuznalo suverenitu Lichtenštejnska a jeho vládnoucímu rodu odmítlo po pozemkové reformě jakékoliv kompenzace. V rámci 1. Pozemkové reformy mu bylo zabaveno 66000 ha pozemků (velkostatek Plumlov byl převzat státem 1.10.1931).
Roku 1929 kníže Jan umírá, dobová kronika Drahanského revíru k tomu uvádí: "Dne 11. února zesnul ve věku 89 let majitel panství Jeho Jasnost Jan II. panující kníže z Liechtensteinů ve svém oblíbeném zámku ve Valticích. Dle ústavy a domácího řádu nastoupil panství a převzal majorát Jeho Jasnost Princ František, jako kníže František I."
Těžko vyjmenovat všechny vlastnosti tohoto muže - na jednu stranu samotář a podivín, na druhou stranu milovník vědy, umění a štědrý mecenáš. Právě jemu mnoho našich muzeí (Brno, Opava aj.) vděčí za dary uměleckých předmětů špičkové kvality, pocházejících jednak z rodových sbírek a jednak záměrně zakoupených jeho osobou. V době své vlády poskytuje rovněž příspěvky na další účely (např. na stavby kostelů).
U svých zaměstnanců, úředníků a lesního personálu se těšil velké oblibě, snad pro svoji vstřícnou a dobrotivou povahu. Opět citujeme několi výmluvných zmínek z kroniky Drahanského revíru: "V den 12.listopadu (r.1928) připadlo jubileum 70-letého panování majitele velkostatku Jeho Jasnosti panujícího knížete Jana II., které bylo oslaveno ve zdejším patronátním kostele (v Drahanech). Všichni zaměstnanci obdrželi příležitostně tohoto jubilea peněžní dar v přibližné výši jednoměsíčního služného." Dále můžeme zjistit, že "Od 1.1. do 31.12. 1930 bylo také z knížecí pokladny uděleno podpor přestárlým bývalým knížecím dělníkům - jakož i vdovám a sirotkům po takových...".
Kníže se velice zajímal o lesnictví a chov zvěře (vystudoval Vysokou školu zemědělskou ve Vídni, mimojiné byl zakladatelem Lovecko-lesnického muzea na Úsově). Ostatně stopy vzorného hospodaření Lichtenštejnů jsou v lesích, jež tomuto rodu dříve náležely patrné doposud. Pomníčky a památné stromy zbudované a vysazené někdejším lesním personálem můžeme nalézt na různých místech naší republiky. Informace o dalších lokalitách v rámci ČR můžete zjistit na specializovaných webových stránkách.
Fürst Johannes Eichen, Duby knížete Jana byly vysazeny v každém z tehdejších liechtensteinských lesních revírů. Iniciátorem tohoto pozoruhodného počinu byl s největší pravděpodobností knížecí lesní rada Julius Wiehl, od roku 1897 ústřední ředitel lichtenštejnských lesů se sídlem v Olomouci. Z kroniky Drahanského revíru se dovídáme, že v roce 1898 o Svatodušních svátcích bylo u příležitosti 40. výročí vlády jeho Jasnosti v sekci III, oddělení I zasazeno 58 kusů dubů.
Proč onen zvláštní počet? Vysvětlení podává kniha Adamovské lesy, kde je citována kronika tehdejšího polesí Olomučany (dnes na území Školního lesního podniku MENDELU Brno): "...U příležitosti 40. jubilea panování bylo...vysazeno 18 dubů červených, 20 dubů letních a dvacet dubů zimních...Vlevo od skupiny červených dubů byly vysazeny duby letní a vpravo duby zimní. Počet 58 dubů vyjadřuje věk knížete, 18 dubů červených jeho věk v den nástupu panování a 40 dubů letních a zimních vyjadřuje trvání jeho jubilejního panování."
Dále se uvádí: "...uprostřed mezi 18 vysazenými červenými duby byla umístěna kamenná pamětní tabule s nápisem:

Není známo, zda tyto kamenné pomníčky byly vystavěny na místě všech uskutečněných výsadeb. Dle starších porostních map jednotlivých revírů velkostatku Plumlov lze přibližně lokalizovat místa, kde byly jubilejní háje založeny. Tyto byly často v porostních mapách zmiňovány popiskem (Fürst Johannes Eichen, Jub. Eichen), nebo bylo dle výsadeb alespoň pojmenováno příslušné oddělení (např. Bei den Fürst Johannes Eichen). V dobových lesních hospodářských plánech (LHP) jednotlivých revírů velkostatku jsou zmiňovány jen výsadby, nikoliv pomníčky. Navíc v LHP pro revír Myslejovice pro roky 1913 - 1922 můžeme doslova vyčíst, že zdejší dubová výsadba není, na rozdíl od jubilejních dubů v jiných revírech, doplněna pamětní deskou. Podobnou informaci uvádí i hospodářský plán pro revír Prostějovičky. Dále zde můžeme vyčíst, že v roce 1908 byl počet stromů v jubilejních hájích všech revírů velkostatku Plumlov doplněn deseti kusy dubů zimních (analogie výše zmíněných dodatkových tabulek). Tabulková část zkoumaných dobových LHP bohužel neobsahuje žádné zpřesňující údaje o konkrétním místě výsadby v rámci příslušného oddělení. Obecně lze konstatovat, že výsadby byly většinou situovány do blízkosti lesních cest. Výjimky (např. Stínava) však nabádají také k systematickému průzkumu nitra všech porostů konkrétních oddělení.

Následuje výčet všech známých lokalit výsadeb na území V.ú. Březina doplněný výřezem aktuální ortofotomapy (podklad: Google Earth) a dobové porostní mapy. Nalezené jubilejní háje jsou v ortofotomapě vyznačeny červenou kružnicí.

Revír Bousín
Poloha: na palouku u hájovny Brněnka
GPS
Původní název oddělení: Pod Obickou
Přesná lokalizace v porostní mapě (v mapě jako): ano (Fürst Johannes Eichen)
Počet přeživších stromů: ?
Poznámka: nejzachovalejší (zatím známá) skupinka těchto památných stromů na území v.ú Březina.               

Revír Stínava
Poloha: nedaleko Oklucké hájovny, východně od nepatrných zbytků Čertova hrádku
GPS
Původní název oddělení: Čertův Hrádek
Přesná lokalizace v dobové porostní mapě (v mapě jako): ano (Fürst Johannes Eichen)
Počet přeživších stromů: ?
Poznámka: Dodnes přeživší duby jsou zcela skryty v okolním jehličnatém porostu. V blízkosti prochází červená turistická trasa směrem na Malé Hradisko. Lokalita dnes leží vně území v.ú., avšak historicky náleží k bývalému revíru Stínava.                                                                                                     

Revír Prostějovičky
Poloha: v blízkosti obce Prostějovičky, za hranicemi v.ú. Březina u mostu přes Drahanský potok (Brodečku), podkovovitý výběžek podmáčené potoční nivy vpravo od cesty.
GPS
Původní název oddělení: Předný Průkles
Přesná lokalizace v dobové porostní mapě (v mapě jako): ano (Jub. Eichen)
Počet přeživších stromů: 1
Poznámka: skupinka dubů v této lokalitě zcela zanikla, dochoval se pouze jeden vzrostlý strom.

Revír Drahany
Poloha: cca 0,7 km VJV od osady Březina
Původní název oddělení: Bei den Fürst Johannes Eichen
Přesná lokalizace v dobové porostní mapě (v mapě jako): ne (-)
Počet přeživších stromů: ?
Poznámka: lokalita nebyla dosud prozkoumána

Revír Žárovice
Poloha: v blízkosti křižovatky silnice Žárovice - Drahany s lesní cestou v lokalitě U sv. Anny
Původní název oddělení: Bei den Fürst Johanneseichen
Přesná lokalizace v dobové porostní mapě (v mapě jako): ne (-)
Počet přeživších stromů: ?
Poznámka: lokalita zběžně prozkoumána, zatím nenalezeno.

Revír Myslejovice
Poloha: Z od Myslejovic, u Wintrovy boudy
Původní název oddělení: Fürst Johannes Eichen
Přesná lokalizace v dobové porostní mapě (v mapě jako): ne (-)
Počet přeživších stromů: ?
Poznámka: pravděpodobným místem výsadby by mohlo být bezprostřední okolí boudy Wintrovky (stavba v mapě označená jako Baumschulbaude, zřejmě původně sloužila jako zázemí tehdejší lesní školky).

výřez obrysové mapy revíru Myslejovice pochází z fondu F31 dep. v MZA v Brně

V navštívených lokalitách se nepodařilo nalézt jakékoliv pozůstatky po památnících či pamětních deskách.

Kaiser Ahorne

Dalšími památnými stromy byly tzv. Císařské javory, Kaiser Ahorne, jež byly rovněž vysazovány v revírech Liechtensteinského velkostatku Plumlov. Výsadby byly zakládány na paměť padesátiletého trvání vlády císaře Františka Josefa I. Samozřejmě, jak už vyplývá z doby trvání vlády tohoto monarchy (68 let!), tyto akce nebyly časově omezeny pouze na toto jubileum. Dlužno zmínit, že výsadby stromů, jež byly dedikovány císaři Františku Josefu I. probíhaly také v rámci jiných majetků i v dalších zemích monarchie. O tom například svědčí i počin Lesnických spolků Tirolska a Vorarlberska, které v roce 1908 podnítily výsadbu mnoha druhů stromů u příležitosti mocnářova jubilea a daly o tom vědět rozsáhlým provoláním (dostupné zde).
Dobové LHP zmiňují místo, rok výsadby (1898) a počet stromů (5=pět desetiletí vlády mocnáře). V roce 1908 je jako symbol dalšího decenia zvýšen počet stromů na šest. Není známo, že by výsadbu Císařských javorů doprovázelo osazování nějakých pamětních desek či budování pomníčků.

Revír Bousín
Poloha: v blízkosti hájovny Brněnka
Původní název oddělení: Za Nivky
Přesná lokalizace v porostní mapě (v mapě jako): ne (-)
Počet přeživších stromů: ?
Poznámka: přibližná poloha výsadby (oddělení) zjištěna pomocí dobového LHP, v dostupných mapách neuváděna, přesná poloha neznámá.

Revír Stínava
Poloha: Z od Stínavy v potoční nivě Okluky, vpravo od místa vstupu dnešní silnice Stínava - Malé Hradisko do lesního porostu
Původní název oddělení: Na Homolích
Přesná lokalizace v dobové porostní mapě (v mapě jako): ano (Kaiser Ahorne)
Počet přeživších stromů: 0
Poznámka: bezprostředně pod silničním náspem silnice Stínava - Malé Hradisko v údolní nivě Okluky nalezeno několik mladých jedinců javoru klenu (výč. tl. 5-10 cm + 1 ks starší, výč.tl. v 1,3 m cca 30 cm), méně již mléče. Snad se jedná o potomstvo původních stromů, které mohly být vykáceny při výstavbě náspu silnice. 

Revír Prostějovičky
Poloha: V Prostějovičském žlebu (Studenec), cca 200 m východně od křižovatky Studenecké a Mlačové cesty
Původní název oddělení: Nad Širokým mostem
Přesná lokalizace v dobové porostní mapě (v mapě jako): ano (Kaiser-Ahorne)
Počet přeživších stromů: ?
Poznámka: lokalita nebyla dosud prozkoumána

Revír Drahany
Poloha: cca 0,5 km VJV od osady Březina
Původní název oddělení: Bei den Kaiserahornen
Přesná lokalizace v dobové porostní mapě (v mapě jako): ne (-)
Počet přeživších stromů: ?
Poznámka: Záznam v kronice Drahanského revíru uvádí, že u příležitosti tohoto (1898) výročí bylo vysazeno pět javorů v "Široké aleji". Jde patrně o dnešní Novou Hanáckou cestu. lokalita nebyla dosud prozkoumána

Revír Žárovice
Poloha: neznámá

Revír Myslejovice
Poloha: JZ od Prostějoviček, ve Fučíkově žlíbku
Původní název oddělení: Kaiser Ahorne
Přesná lokalizace v dobové porostní mapě (v mapě jako): ne (-)
Počet přeživších stromů: ?
Poznámka: lokalita nebyla dosud prozkoumána


Tolik tedy k památným lichtensteinským dubům a Císařským javorům. Doufejme, že se nám podaří dohledat další, alespoň jednotlivé přeživší zelené památníky obou osobností.

Prameny a literatura:
Truhlář, J.: Památníky Adamovských lesů, nakl. Primus, Brno, 1998
Chronik des Reviers Drahan 1897 - 1931
Lichtenštejn Jan II. Josef František, zvaný Dobrotivý, dostupné on-line
Lichtenštejnský památník in: Život Úval 11/08, MÚ Úvaly u Prahy, 2008
100 Jahre Kaiser-Jubiläums-Bäume, dostupné on-line
dobové porostní mapy
dobové LHP