...na čerstvém vzduchu, plném horského jasu a vonného ozónu, v kraji, v lese, oplývajícím množstvím lesního ovoce a hub, netknutém moderním ruchem civilisace a dopravních prostředků, bez kouře a prachu. Zde letní host může plnou měrou vychutnati krásy venkovské přírody a všecko kouzlo ranních jiter, žár poledne na lesních, pryskyřicí páchnoucích mýtinách a vnímati v melancholické náladě zmírající západy hasnoucího slunce pozdě navečer...
Výše uvedená souvětí nezapřou svým zvláštním slohem starší původ-jedná se o citaci ze statě o turistice na Prostějovsku, obsažené v propagační prvorepublikové publikaci. Autor textu zde velice barvitě líčí krásu lesů, ležících dnes na území vojenského újezdu. V té době začal být kraj objevován prvními turisty, byly vyznačovány první kilometry značených cest, a výletní místa získávala stále větší oblibu. Turistů a návštěvníků, toužících spatřit půvaby tohoto koutu Moravy přibývalo. O tom, že krajem jen neprocházeli svědčí i to, že pro mnoho z nich byly na vesnicích zřízeny tzv.letní byty. Jen v Rychtářově jich bylo v dobách těsně před vznikem cvičiště připraveno na šedesát! Místa jako Žbánovský žleb, Smilův a Ježův hrad, Jandova bouda, Melice, zámeček Ferdinandsko a další se stala vděčnými cíly vycházek nejen turistů, ale i obyvatel okolních vsí. Žel bohu toto období turistického rozmachu netrvalo dlouho a ze známých důvodů byl na sklonku 30.let přístup do zdejších lesů nejprve omezen, později zakázán. Výletní místa osiřela, turisticky značené trasy zanikly a vstup do lesa byl přísně zapovězen. Tento stav trval přes půl století. Teprve nedávno jsme se mohli dočkat jistého uvolnění poměrů. Turistům byly znovu zpřístupněny některé okrajové části vojenského újezdu. Díky tomu dnes například můžeme legálně navštívit zříceninu Ježova hradu, nacházející se na území přístupném i bez nutnosti povolení. I nadále je však vojenský prostor územím uzavřeným, sloužícím primárně k armádnímu výcviku.
Ještě dnes se tu a tam objeví stesky a stížnosti na nedostupnost lesů vojenského prostoru. Pocházejí mnohdy od lidí, kteří mají k tomuto kraji vztah a dodnes s láskou chovají vzpomínky na chvíle strávené na místech dnes přísně zapovězených. Pokusme se vrátit o několik desetiletí zpět, do doby, kdy lesní cesty ještě nekřížil červeno-bílý filigrán závor, do časů, kdy výletníkům toužícím po oddechu nebránily ve vstupu do lesa zákazové tabule a kdy je nemohla ohrožovat mnohde přítomná munice. K tomuto časovému posunu nám budou nápomocny dobové propagační publikace a turistický průvodce po Drahanské vysočině.
Na začátku je třeba začít poněkud zeširoka a zmínit jednoho z hlavních iniciátorů turistického ruchu v té době - Klub československých turistů. Prostějovská sekce KČST vznikla roku 1924 zásluhou prostějovského školního inspektora Vojtěcha Ptáčka. Snahou všech aktivních členů, mezi jejichž úkoly mimo jiné patřilo značení turistických tras, organizace vycházek a delších zájezdů, pořádání přednášek aj. byla propagace a seznámení široké veřejnosti s krajem dosud turisticky opomíjeným, totiž s Drahanskem. Jak jsme se již mohli dočíst v jiném článku, směřoval dosud proud výletníků převážně na místa ležící při trati do Chornice, zejména na Stražisko a Bělecký mlýn. Prostějovští turisté se tedy logicky snažili rozptýlit tento jednostranný proud výletníků i na jiná zajímavá místa. V první řadě to byl Kosíř, který se po vyznačení turistických tras stal vděčným výletním místem, později zatraktivněným chloubou prostějovského KČST - dřevěnou rozhlednou, nabízející nádherný a daleký výhled do kraje. Mezi další, chvályhodné počiny lze zařadit zřízení turistické noclehárny v Prostějově, vlastní knihovny, která disponovala mapami a průvodci, a dále pak i založení lyžařského kroužku.
Plumlovsko, kraj který se tehdy díky absenci železničního spojení nacházel poněkud stranou nebyl sice navštěvován tak hojně, ale mohl díky malebné přírodě hlubokých liechtensteinských lesů nabídnout několika málo zasvěceným pravé poklady. Ale nepředbíhejme.
Začněme v Plumlově. Již za Rakouska bylo hojně navštěvováno výletní místo Zlechov, což byla samota, mlýn, ležící tehdy mezi Stichovickým a Zlechovským rybníkem v údolí Hloučely. Výletníkům se nabízela procházka údolím Hloučely, posezení u piva či sodovky v zahradě mlýna, nebo projížďka po hladině rybníka na zapůjčených loďkách. Výletní místo později zaniklo kvůli své poloze v zátopě budoucí nádrže spojující hladiny obou dosavadních rybníků - Plumlovské přehrady. Ta se po svém dokončení stala cílem vodomilů z celého Prostějova. Na jižním břehu (dnes U vrbiček) vybudoval prostějovský odbor KČST koupaliště, vybavené sprchami, kabinami, svlékárnami a šatnami, místností pro plavčíka, pokladnou s vestibulem. O pohodlí hostů bylo také postaráno v restauraci, z jejíž terasy se naskýtal pohled na celou vodní plochu a na vzdálené zalesněné kopce Drahanské vrchoviny. Koupaliště pro děti a neplavce bylo vybaveno přístupovými perony, ze kterých bylo možno po žebřících bezpečně sestoupit do vody. Návštěvníci koupaliště si za poplatek mohli zapůjčit loďky nebo se svézt na motorové lodi, která objížděla břehy přehrady. V neposlední řadě ke koupališti patřila i tři volejbalová hřiště a hlídané stanoviště vozidel...smutný to kontrast se stavem dnešním:-(
Mezi prvními objeviteli krásy lesů dnešního vojenského újezdu byli skauti a trampové. První průkopníci trampingu se na prostějovsku objevili již roku 1925, konkrétně na říčce Okluce. Partu těchto prvních prostějovských trampů vedl Josef Bambus Snášel. Svou Osadu Stínů, jak ji nazvali, měli v údolí pod Ježovým Hradem nedaleko Vícova. Další trampskou družinou, která měla co dočinění s našimi lesy byly dvě tlupy 16-ti až 17 letých romantiků, zvané podle různobarevných košilí Barevní panáci. Obě dvě skupinky jezdili tábořit do myslejovských lesů, později se spojili a založili Osadu Neviňátek. V průběhu času do této plátěné osady přibyli další lidé a roku 1934 byla společnými silami všech osadníků postavena srubová chata pod, nám dobře známou, horou Stříbrná. Podle svého umístění byla nazvána Stříbrnou chatou a název osady byl změněn na Stříbrné údolí. Osada žila svým bohatým životem až do roku 1936, kdy začala být v její bezprostřední blízkosti budována vojenská střelnice. Chlapci svou chatu prodali a osada byla zanedlouho po tom rozpuštěna. Jsou známá i další místa, která byla trampy velmi oblíbená, třeba rozeklaná ostrožna Smilova hradu, na jejímž vrcholu, uvnitř rozvalených zdí a valů, mnohokrát plápolal táborový oheň, hřející ty, jež zde v hlubokých lesích na troskách dávného sídla hledali únik před civilizací.
O tábořištích skautů toho víme nepoměrně méně, avšak jistě se jich zde nacházelo také mnoho. Jedním z jejich útočišť byla prý rovněž louka pod Ježovým hradem. Další tábořiště se údajně nacházelo ve Žbánovském žlebu a u zámečku Ferdinandsko...co je jistě zajímavým zjištěním, údajně vytrvalo i v prvních letech existence vojenského výcvikového tábora! Jednodenní výpravy prostějovských skautů mířily do okolí Plumlovské přehrady, Alojzova, Krumsína a Prostějoviček. Konečně v srpnu roku 1935 byla členy 25. klubu Old-skautů a táborníků dokončena stavba chaty, pro níž bylo zvoleno místo v Repešském žlebu, na pozemcích hraběte Mensdorfa-Pouillyho.
Na velice krátké období se lesy Drahanské vrchoviny staly oblíbeným místem mnoha lidí toužících po klidu a kráse přírody.
Myslejovice se staly po záboru zdejších lesů městem Prostějovem a napojení na státní autobusovou linku vyhledávaným cílem vycházek turistů, kteří směřovali vesměs do "nádherných lesů, překrásných zvláště v podletí nebo brzy v podzimu, kdy hýří barvy různého stromoví." Krásný je rovněž popis jedné z oblíbených tras, vycházejících z obce: "Když tak kráčíme v létě za zpěvu přečetného ptactva, jest nám tak lehko u srdce a v koncertu ptačích hrdélek stoupáme na horu Stříbrnou a neustále lesem se blížíme k častému cíli turistů, k lovčímu zámečku arcibiskupského panství vyškovského, k Ferdinandsku, na terénu ve výšce 490-530 m."
Z Ferdinandska kroky turisty mohly vést přes "pěknou" ves Podivice, mezi lesy odevšad kolem obklopenou, Sněhotice, až do Brodku s jeho zámkem a dále do Otaslavic se zříceninou hradu a hradištěm Obrova noha...
Plumlov nám dobová slova příznačně a velice trefně popisují jako "pěkný klíč k veliké části Drahanské vysočiny, k velkému systému žlebů a žlíbků, které jsou krásnými okny a cestami, jimiž se obyvatel vysočiny dívá neb dostává na žírnou Hanou, hlavně do hanácké Jeruzaléma, jak se též Prostějovu říká...
Z Plumlova vedly turistické trasy přes Soběsuky a Žarovice do "žlebů bohatých lesními plody, hříby a p." Autor popisu dále uvádí: "Nejkrásnějším ze žlebů je dlouhý Žbánovský žleb s bublavým potůčkem, do něhož je vstup nalevo od myslivny za Žarovicemi a z něhož můžeme proniknouti do žlebů jahodového Krkavčího a na Kutéřov, vyznačených přítoky strany pravé. Žbánovským žlebem přijdeme do Bousína, zajímavé to horské, malé, ale rázovité ještě, vesničky Drahanské vysočiny. Jahodovým žlebem přijdeme do Drahan a cesty té užívají ti, kteří nemilují uprášených silnic, byť i šly lesem jako silnice drahanská.
Zahneme-li za Žarovicemi před myslivnou vpravo podél potoka Okluky, přijdeme rovněž do romantického žlebu hamerského, stínavského a okluckého, jímž po celé délce protéká hlavní potok Okluka. Žleby této Okluky skýtají mnoho změn scenerie a rovněž bohatství lesních plodů. Z hlavního údolí (žlebu) Okluky pronikneme podél pravých přítoků do žlebů vícovského a brněnského a zejména do úzkého, divokého a nejromantičtějšího žlebu repešského, jímž se dostaneme až do Repech. Z Repech možno pokračovati na Bousín (nebo až Drahany) a Žbánovským žlebem do Plumlova."
Podobně jako jmenované žleby jsou romantické též lesy Ferdinandska a údolí Malé a Velké Hané ve svém horním lesním toku. Z Prostějova je Ferdinandsko přístupné pěšky přes Určice, Aloisov, Mysliovice a Podivice, nebo z Mysliovic lesem přímo na Stříbrnou horu. Od lovčího zámečku Ferdinandska možno pronikati všemi směry a všecky výlety jsou velice vděčné. Zvláště údolí Velké Hané skýtá opravdový požitek a podobně i údolí Malé Hané. Cestami z obou údolí vedoucími přijdeme do Rychtářova... "
Tímto se naše kroky přesunuly na vyškovsko, které, soudě podle zmínek v dobových propagačních materiálech, "je velmi vhodné pro letní pobyt, obzvláště místa na svazích Mor. Krasu a Drahanské vysočiny. Letní pobyt zde poskytne každému dokonalé osvěžení uklidní nervy posílí tělo i ducha. Zdravé mírně horské podnebí, voda, hluboké lesy přinesou všem kýžené zotavení za přiměřené ceny."
KČT ve Vyškově byl založen roku 1925 a ve 30. letech čítal tento odbor asi 300 členů. Každou neděli a ve svátky pořádal vycházky do okolí a v průběhu celého roku několik dalších zájezdů na vzdálenější místa. Následující výčet obcí (omezen pouze na dnešní v.ú. Březina) a jejich výletních možností pochází právě z propagační brožury vyškovských turistů.
Pustiměř - ...pěkné procházky k větrným mlýnům na Zelené Hoře pěšky nebo silničními serpentinami. Ze serpentin rozhled a pěkný pohled do doposud neprobádaného hradiska.
Melice - oblíbený cíl vycházek, hluboké lesy, výhledy, letní restaurace...
Ferdinandsko - v překrásné přírodě, lovecký arcibiskupský zámeček. Z Ferdinandska pěknou lesní cestou na Plumlov (12 km)
Hamiltony - Kaplička Strachotinka, kde podle ústního podání kázali a křtili sv. Cyril a Metoděj. Na protějším vrchu zbytky hrádku. Velká pouť 5.července. Oblíbený cíl Vyškovanů, příjemné posezení ve stínu lip u hostince, známého svými kozími tvarůžky. Z Hamilton vede jedna z nejkrásnějších procházek údolím Velké Hané mezi zalesněnými svahy kol Židovy skály (viz značky) až k rychtářovskému basénovému koupališti (3,5 km)
Rychtářov - vyhledávané letovisko, koupaliště, zast. autobusů, pošta telefon. Výška 400 m n.m.m uprostřed hlubokých lesů. rodiště známého cestovatele po orientu a spisovatele univ. prof. Al. Musila. Ve vile Musa památky z jeho cest po Arábii. Vyspělé ovocnářství, parketárna. Překrásné procházky s výhledy.
Studnice - stan. autobusů na téže silnici, vesnice mezi lesy, výška 541 m n.m., spousta vycházek mezi lesy, dobrý lyžařský terén. Silnice pokračuje odtud přes Odrůvky do Drahan.
V samostatných článcích bude uveden popis nejdůležitějších tras dle dobového průvodce Drahanskou vrchovinou, doplněna bude také mapka s někdejším průběhem tras. Autoři článku prosí čtenáře, aby doplnili případné nedostatky či nepřesnosti. Rovněž budeme velice vděčni za jakékoliv nové poznatky týkající se tématiky.
Buchtelberg
Prameny a literatura:
Prostějov - město a okres, kolektiv autorů, vydala národohosp. propagace ČSR, 1933
Hurikán, Bob: Dějiny trampingu
Vyškovsko vás zve, brožura KČT Vyškov, Vyškov, 1933
Prostějovský turista, roč. II., Prostějov, 1937
vlastní průzkumy a rozhovory s pamětníky
V případě jakýchkoliv dotazů nebo připomínek k obsahu stránek pište prosím na viktoria.hohe@seznam.cz