V následujícím krátkém článku bychom se chtěli zaměřit na problematiku ručních lanových navijáků, které se dodnes v několika pozorovatelnách - pixlích dochovaly v natolik dobrém stavu, že bylo možno s pomocí několika dalších indicií alespoň částečně pochopit provoz tohoto zařízení. Nejdříve několik málo faktů. Ruční lanové navijáky typu I se dochovaly na pozorovatelnách označených dle legendy typologické mapy TüP Wischau jako Artillerie beobachtungs stand a Infanterie Deckung. Systém byl rovněž zjištěn v jedné strojovně. Jak již bylo řečeno dříve, zmíněné objekty jsou pravděpodobně z první etapy výstavby, čemuž by napovídalo použití odlišného systému ručních navijáků, než toho, který byl použit u stavebně mladších objektů. Odlišnosti vykazují i samotné pevnůstky, zmínili bychom se stručně o několika znacích. První zvláštností, která je na první pohled zřejmá je větší výška objektu, patrná na stěně s průzorem, způsobená jakousi "atikou", která opticky bunkr zvyšuje. Dosud objevené pozorovatelny jsou ze tří stran opatřeny záhozem zeminy, který je na hraně čelní stěny fixován právě zmíněnou atikou. Další odlišností je velké množství trubkových vývodů, umístěných pod průzorem a zkosení hran pozorovatelny mezi stropnicí a boční stěnou, které je však ukryto pod zmíněným záhozem.
Navijáky byly umístěny na čelní stěně pozorovací místnosti. Byly uchyceny ve dvou řadách nad sebou na konzole uchycené v čelní stěně. Kvůli omezeným prostorovým možnostem pozorovacích místností byly navijáky umísťovány do dvou vodorovných řad nad sebou a to vždy cik-cak, aby byl získán prostor pro umístění potřebného množství kladek a byla umožněna ruční manipulace ve stísněném prostoru. V případě popisovaných pozorovatelen bylo v horní řadě umístěno vždy po pěti kladkách, ve spodní řadě po čtyřech kladkách pod mezerami horní kladkové řady. Každá kladka byla vlastně tvořena dvěma spojenými, otočnými kolem společné osy. Kladka bližší stěně-naviják navíjela lano které ovládalo menší terče, určené pravděpodobně pro střelbu z ručních zbraní. Na každé bočnici je opatřena dvěma kovovými pásky, umístěnými do kříže přes osu kladky. S největší pravděpodobností se mohlo jednat o opatření, které umožňovalo navinutí větší délky lana, než by dovolovala samotná kladka.
Kladka bližší obsluze navijáků-brzdová má menší tloušťku a drážka po jejím obvodu je mnohem mělčí. V ose kladky, upnuté v kostře konzole nesoucí celý navijákový systém je umístěn kovová součástka o tvaru písmena P, jehož bříško je protnuto osou kladky a nožička směřuje kolmo směrem k podlaze. Z paty nožičky P vybíhá trn, o délce odpovídající tloušťce druhé kladky, který směřuje směrem ke stěně s průzorem. Na tomto trnu byl uchycen plechový pásek opatřený s vnitřní strany gumovou vložkou, který po svrchní straně obtáčel brzdovou kladku. na jeho volném konci bylo uchyceno několik (většinou 5) betonových krychliček (někdy cihel) sloužících jako závaží. Tíha krychliček tedy přirozeně způsobovala pevné dosednutí pásku na drážku kladky a tedy i brzdění celého navijáku. K odbrzdění tohoto mechanismu sloužily pedály umístěné nevysoko nad úrovní podlahy tak, aby byly snadno ovladatelné nohou. Jednomu navijáku vždy logicky příslušel jeden pedál, otočný kolem železné tyče, uchycené pomocí dvou držáků do čelní stěny. V případě, že byl pedál sešlápnut, bylo jeho druhým koncem zvednuto závaží, nacházející se přímo nad ním. Díky tomu pásek nedoléhal na drážku kladky a celým navijákem bylo následně možno volně otáčet. Při uvolnění pedálu závaží svou vahou přitlačilo pásek na brzdovou kladku a naviják byl zabrzděn.
Pro úplnost je třeba dodat, že manipulace s navijáky se děla pomocí jednoduché kliky, která se nasazovala na čtyřhranný průřez osy navijáku. Jako u ostatních pozorovatelen tak i zde lanko vycházelo ven skrz lanové vývody-trubky. Lanko směřující z navijáku k vývodu obtáčelo malou kladku, umístěnou v bezprostřední blízkosti ústí vývodů. Ty procházely skrz čelní stěnu v místě mezi soustavou navijáků a pedály a ústili venku pod průzorem v různé výšce nad úrovní terénu. Tolik stručně k fungování mechanismu.
Několik zjištěných poznatků a úvah: obsluha navijáků mohla kvůli rozměrovým podmínkám místnosti obsluhovat maximálně dva navijáky zároveň. Navijáky s brzdami napovídají, že terče musely být ve svém pohybu brzděny, nebo alespoň fixovány v určité poloze do okamžiku svého zásahu. Nejednalo se tedy pravděpodobně o terče pojízdné, jak je známe u velkých objektů a strojoven. Terče byly totiž ovládané ručně a pouze jednosměrně, kladka nepojala velké množství lana, a opačný pohyb pojízdného terče směrem od pozorovatelny, vyvolaný gravitační silou například ze svahu dolů se v tomto případě nemohl konat, poněvadž terén v okolí pozorovatelen je víceméně rovinatý, nebo jen mírně zvlněný. V úvahu by přicházelo snad jen ruční odtlačení terčů zpět do výchozí pozice. Pravděpodobnější je, že prostřednictvím popsaných navijáků byly ovládány menší terče, snad padací či jinak nastavitelné. Lanové spojení dvou protějších pozorovatelen je v případě prozkoumaných pozorovatelen více než nepravděpodobné. O jakémkoliv přetahování pojízdných terčů mezi objekty nemůže být řeč z důvodu směřování vývodů lan vždy do stejného směru, tedy nikoliv proti sobě. Rovněž v zadní či bočních stěnách se nenacházejí žádné otvory či trubky, které by podporovaly teorii lanové komunikace více pozorovatelen mezi sebou. Jedinou možností, jak mohly být objekty snad propojeny, by bylo umístění dalších kladek přímo v terénu cílové plochy, které by lana ohýbaly do potřebných směrů. Dosud se však nepodařilo nalézt ani zbytky tohoto zařízení, takže tuto variantu není zatím možnost potvrdit.
Jak je vidno, otázek a nejasností okolo provozu navijáků a ovládání terčů je mnoho. Budeme se pokoušet najít smysluplné odpovědi a doplnit článek o nové poznatky, které se nám snad podaří zjistit dalším průzkumem.
Buchtelberg, Eichberg, Silberberg
3D modely navijáků a pozorovatelen naleznete zde
Prameny:
Vlastní průzkumy a rozhovory s pamětníky
Franěk P.: Betonové objekty ve VVP Dědice a okolí
V případě jakýchkoliv dotazů nebo připomínek k obsahu stránek pište prosím na viktoria.hohe@seznam.cz