Vodní nádrže vojenského újezdu Březina

Při pohledu na mapu zobrazující území vojenského újezdu Březina si nelze nepovšimnout, že fádnost zelené barvy, představující moře hlubokých lesů, je tu a tam narušena modrými ploškami, které dávají tušit, že se zde nachází několik různě velkých vodních nádrží, nebo, chcete-li, rybníků. Mnohé z nich skutečně slouží k chovu ryb, jiné armádě k výcvikovým či jiným účelům. Odlišné způsoby jejich využití člověkem nejsou překážkou mnohostrannému využívání nádrží samotnou přírodou. Vždyť právě tyto vodní rezervoáry nesmírně obohacují již tak vysokou biologickou rozmanitost území, jsou životním prostředím celé řady ohrožených a chráněných druhů rostlin a živočichů, poskytují útočiště obojživelníkům v době jejich rozmnožování a v neposlední řadě jsou významným krajinotvorným prvkem, který nezaměnitelným způsobem působí na estetické vnímání člověka. Krásy je tu skutečně na rozdávání, viditelné i slyšitelné, jen je nutné vnímat ji - třeba modrá jarní obloha, zrcadlící se ve zčeřené hladině Příhonského rybníka, se kterou ostře kontrastují oranžově zářící, sluncem osvětlené kmeny šumících borovic, nebo klid a krása rybníka Orálek, utopeného v hloubi lesů a koncertní výkony skřehotavých žab, které každý rok oživují jeho břehy...

Pár slov z historie

První zprávy o rybnících na plumlovském panství pochází z konce patnáctého století. V té době jej držel Heralt z Kunštátu a pravděpodobně do tohoto období spadá vybudování největšího a dosud existujícího plumlovského Podhradského rybníka. Největší rozmah rybníkářství nastal však za Pernštejnů. V Urbáři plumlovského panství z roku 1590 můžeme vyčíst, že se na něm nacházelo přes třicet rybníků! Mezi jinými jsou zmińovány rybníky v samotném Plumlově (Podhradský, Bidelec, Kavní) v blízkosti Krumsína (Osina, Veselice, Veselička, Planík, Kleštinka), nad Hamrami pod Ježovým hradem rybník Křivohorský, V blízkosti Vícova (Roudník, Vícovský, Malý), u Stínavy Stínavský rybník,u Soběsuk (rybník Polák, Svrček) u Žárovic rybník Tulechovský, rybník prostějovičský u Prostějoviček, u Myslejovic (Horní, Dolní, Starý). Tato vskutku úctyhodná rybniční soustava vzala většinou za své v první polovině 17.století v důsledku trvání 30-ti leté války. Němými svědky její existence jsou mnohde dodnes zřetelné zbytky starých hrází a pomístní názvy, upomínající na dávná vodní díla.

Vodní nádrže na samotném území voj. újezdu Březina začaly být budovány v 80.letech minulého století v rámci vodohospodářských opatření programu ARO (asanace a rekultivace oblasti), který byl pro VVP Dědice zpracován počátkem 70.let. Zde je nutno zmínit, že po vzniku výcvikového prostoru ve 30. letech bylo pro výcvikové a dopadové plochy vykáceno více než 2100 ha lesa! To pochopitelně negativně ovlivnilo vodohospodářské poměry v celé oblasti. Jaké dalekosáhlé změny to znamenalo zejména pro srážkové poměry celého území, je možné vytušit ze sporadických zmínek v kronikách obcí či z vyprávění pamětníků. Ti například vzpomínají léto roku 1941, kdy v Prostějovičkách zcela vyschl Drahanský potok. Událost, do té doby nepamatovaná, se za horkých let opakuje dodnes. Na opačném konci vojenského prostoru, v Rychtářově, chtěli občané řešit vysychání oblasti neuskutečněným projektem přehrady, která měla být vybudována na říčce Hané v lokalitě U židovy skály. Je možno říct, že díky programu ARO tak člověk započal krajině alespoň z části splácet dluh, který v minulosti vytvořil.
Na počátku 90.let byly vybudovány nové a rekonstruovány stávající rybníky v rámci vládního programu revitalizace krajiny a vodních toků. V současné době se dle územního plánu na území újezdu nachází přes 30 vodních nádrží, které plní funkci retenční, protipožární, výcvikovou, hospodářskou. Všechny z nich mají zejména následující význam:

• ovlivňují příznivě mikroklima krajiny v jejich bezprostředním okolí na ploše 2-3 x převyšující plochu vodní hladiny.
• spolu s vysokým procentem zalesnění ovlivňují zvýšení retenční schopnosti území v případě klimatických srážek.
• působí jako protipožární opatření pasivního charakteru (udržují ve svém okolí vysokou hladinu spodní vody a z toho důvodu není v jejich okolí vyschlá vegetace umožňující pozemní šíření požáru) a jsou zdrojem vody při hasebních zásazích.
• slouží k chovu ryb pro sportovní rybaření a pro tržní produkci ryb.
• velmi významná je funkce výcvikového zařízení sloužícího k výcviku armádních složek i složek integrovaného záchranného systému.
• krajinotvorný a estetický prvek území.

Není bez zajímavosti, že ve zdejších lesích dodnes přetrvalo několik menších vodních nádrží, které byly vybudovány již dávno před založením vojenského prostoru. Za všechny je možno zmínit například rybník Osina, ležící u stejnojmenné hájovny nad obcí Krumsín. Je velice malebně položen ve slunné kotlině, kterou protéká nedaleko pramenící a rybník napájející, stejnojmenný potůček. Historický význam místa podtrhuje i fakt, že rybník je jediným pozůstatkem zaniklé středověké osady Osina.
Jinou vodní plochou, jejíž existence je doložena již na mapách 1.vojenského mapování (2.pol. 18.stol.) je nádrž Rybníček, ležící v Rybníčkovém žlíbku nedaleko jeho ústí do Příhonského žlebu. Po hrázi vedla kdysi stará cesta (Alte Strasse) z Žárovic do Drahan, dnes je silnice vedena po severním úbočí žlíbku a rybník míjí. Zda i zde byla důvodem existence vodní nádrže zaniklá osada nevíme. Dalším z následníků starých rybníků by mohl být snad i Napajedelský rybník, na jehož místě, dle vzpomínek pamětníků, cesta přepažující údolí Napajedelského potoka tvořila hráz menší vodní nádrže, jejíž existence však není doložena ani na mapách voj. mapování, ani na starších porostních mapách.
Tolik stručně k vodním nádržím. Slibujeme, že se k tématu v budoucnu vrátíme a článek doplníme o další zajímavé poznatky.

Buchtelberg

Prameny a literatura:
Koncept územního plánu Vojenského újezdu Březina - veřejná část
kolektiv autorů: Dějiny VLS na Plumlově 1936-1996, Plumlov
mapy oblasti
vlastní průzkumy a rozhovory s pamětníky