Pozorovatelna Silberberg - Stříbrná

Pozorovatelna stojí na vrcholu kóty 551,4 m n.m. zvané Stříbrná, nebo též Stříbrná hora, ve starších mapách Silberberg. V tomto případě je nutné pojem hora brát poněkud vážněji, neboť kopec skutečně převyšuje poněkud fádní a táhlé vrchy Drahanské vrchoviny a svým tvarem je nápadný i při pohledu z mnoha míst Hornomoravského úvalu.
Pozorovatelna leží v místě, kde se vrcholová plošina láme v prudký svah směřující do Studeného žlebu. Kromě malé loučky, na které se stavba nachází, je celé okolí v současnosti porostlé lesem, takže věž objektu je i přes svou dominantní polohu na vrcholu kóty viditelná pouze při pohledu ze severněji položených míst. V minulosti tomu však bylo jinak, okolí pozorovatelny bylo s výjimkou trojúhelného lesního úseku vymezeného přibližně linií SV-JZ(Studený žleb-průsek-vrchol Stříbrné) a Z-V (vrchol-Vedralka, U Zajícovy skály) zcela odlesněno a věž díky své poloze na vrcholu poměrně dominantní výšiny pohledově zcela pokryla téměř všechna severně položená cvičiště a cílové plochy, stejně jako jižně položené střelnice Silberberg a ostatní plochy ležící směrem k zámečku Ferdinandsko. Z vrcholu bylo možno kromě lesů Drahanské vrchoviny spatřit i budovy plumlovského zámku a kostela, Drahanský kopec, obec Studnice, vysílač Kojál, dále myslejovickou chatovou osadu, Seloutský les se Spáleným kopcem atd. Ze vzdálenějších cílů bylo mimo jiné možno pozorovat i vrcholy Hrubého a Nízkého Jeseníku.

Exteriér

Pozorovatelna Siberberg je jediným zástupcem 300 gradové pozorovatelny, ač by půdorysem a počtem průzorů spíše odpovídala pozorovatelně 400 gradové (např. Viktoria Höhe). Půdorys objektu je také osmiúhelníkový, rozměrově však Vítězné neodpovídá. Průzory jsou plně zešikmené, na spodní straně opatřené dvěma ozuby, na horní hladké. Zorný úhel průzorů je 400 g. Vchod do objektu je umístěn v SV stěně a celá vchodová část je zapuštěna do hmoty pozorovatelny. Symetrie objektu je tak částečně porušena a stěna s průzorem č.4 je posunuta poněkud excentricky směrem dovnitř hmoty objektu. Vstupní otvor je s úrovní terénu spojen schody o třech stupních. V blízkosti vstupního otvoru lze spatřit spáru pro vedení telefonního kabelu. Vlevo nad dveřmi je pravoúhlá vpadlina či ploška pro číselné označení.
Pod každým z průzorů se nachází trojice trubkových lanovodů, které oboustranně přesahují ze stěn objektu. Stropnice pozorovatelny byla zpřístupněna jednoduchým schodištěm, uchyceným na úrovni terénu v betonové patce. Na úrovni stropnice pak ústilo na betonový výstupek o čtvercovém půdorysu. Ten je opatřen třemi sloupky o čtvercovém průřezu, nesoucími kdysi zábradlí. Plochá stropnice objektu je po obvodu obchvácena římsou lichoběžníkového průřezu, vyvedenou na všech osmi stranách, tedy nad stěnami s průzory i bez průzorů. V každém vrcholu osmiúhelníkové stropní desky stojí sloupek pentagonálního průřezu. V těle sloupku jsou vždy dva páry železných pásků opatřených dvěma děrami, do nichž bylo upevněno pravděpodobně železné zábradlí. Každý sloupek je na svém vrcholu chráněn betonovou "čepičkou" s přesahem do všech stran.
Nejzajímavější a nejatraktivnější je však nástavba objektu, kterou je nevysoká věž, připomínající svým vzezřením hradní hlásku, nebo chcete-li, rozhlednu. Stojí uprostřed stropnice, má tvar komolého kužele a její výška je téměř deset metrů. Materiál pro neomítnuté zdivo, ze kterého je věž postavena, pochází zřejmě z nedalekého lomu. Vstupní otvor do těla věže se nachází v úrovni stropnice, dále je zdivo prolomeno dvěma obdélnými okenními otvory, které osvětlovaly prostory schodiště. Také zde lze předpokládat existenci dveří a okenních výplní, které však již dávno vzaly za své.

Interiér

Prostory pozorovatelny jsou zpřístupněny popsaným dveřním otvorem, z něhož ústí krátká přechodová chodbička do vlastní spojovací chodby, z níž vedou přístupy do tří pozorovacích místností. Stejně jako hlavní vchod do objektu tak i vstupní otvory místností byly původně opatřeny pancéřovými dveřmi. První dvě místnosti byly vždy vybaveny konzolou, nesoucí tři lanové navijáky typu 2, které sloužily k ovládání pojízdných či padacích terčů. Lana byla klasicky vedena skrze trubkové lanovody, které ústí nad úrovní podlahy místnosti. Dále byla vnitřní štěrbina průzoru opatřena pancéřovými záklopkami a v neposlední řadě patřilo k vybavení prostor také telefonní vedení. Poslední místnost je umístěna na místě, kde bychom logicky očekávali dvě místnosti oddělené stěnou. Interiér je takto uzpůsoben kvůli již zmíněnému zapuštění vchodu do těla objektu a posunutí a zkrácení průzoru číslo 4.
Interiér věže je vyplněn dřevěným schodištěm, které je neseno silnými trámy, zapuštěnými zevnitř do dříku věže. Schody jsou opatřeny zábradlím a jsou třemi odpočívadly rozděleny na čtyři části. Výstupní otvor na ochoz je ze zadní a bočních stran chráněn betonovou deskou, jejíž sklon kopíruje sklon schodiště, jež zde vystupuje z útrob věže. Ochoz je lemován silnější betonovou zídkou, rovněž podlaha ochozu je betonová. Odvodňování se děje prostřednictvím železných trubek, prorážejících obvodovou zeď na úrovni podlahy. Ve směru na sever vystupuje z hřebenu obvodové zídky betonová deska, v jejíž vpadlině bylo kdysi pravděpodobně umístěno pohledové panorama severní části cvičiště, které jistě obsahovalo popis důležitých kót a snad i pozorovatelen.

Maskování

Stav maskování objektu samotné pozorovatelny je dnes díky svému dlouhodobému poválečnému využívání a snahám frekventantů a dalších "návštěvníků" o zvěčnění svých podpisů na stěnách bunkru na hony vzdálen původnímu vzhledu. Zda byl objekt opatřen jakýmkoliv maskovacím nátěrem dnes nelze jednoznačně zjistit kvůli poválečným nátěrům, vyvedeným mnohdy v divokých barvách. Naproti tomu se však jedná o jedinou německou cvičnou stavbu se zachovalou nástavbou. Kamenná věž přečkala zřejmě díky své bytelnosti a poválečnému využití. Máme tedy co dočinění s velice hodnotným a unikátním objektem.

Poškození a zachovalost

Jak již bylo řečeno, objekt byl po válce nadále využíván, díky čemuž zřejmě ušel smutnému osudu, který potkal jiné pozorovatelny z období okupace. Prostory bunkru, stejně jako zdivo věže, byly v minulosti pravděpodobně vyspravovány, přístup na stropnici byl po destrukci původního zajištěn schodištěm novým (i když mělo poněkud provizorní charakter). Dřevěné části věžního schodiště byly prokazatelně udržovány a měněny. V bezprostřední blízkosti pozorovatelny byl v poválečném období postaven nový pozorovací objekt, chráněný z jižní strany zemním záhozem. Tvořila jej jediná dlouhá pozorovací místnost, opatřena na severní straně pozorovacími otvory s jednoduchými záklopkami.
Z původního vnitřního vybavení se dochovaly kladky sloužící k ovládání terčů. V betonových stěnách objektu a ve zdivu věže jsou patrné stopy po ostřelování, poškození však není příliš velké, přesto je budoucnost objektu nejistá. Přístup na věž je dnes znemožněn, protože schodiště vedoucí na stropnici bylo kvůli častým nelegálním návštěvám sneseno. Zde je nutné zdůraznit, že objekt leží v zakázaném pásmu cílových a dopadových ploch, mnohdy také slouží jako orientační bod při vedení palby, proto je k němu kvůli nebezpečí ohrožení života přístup přísně zakázán.