O tom Rychtářově jsem to slyšel také. Před lety měl "kancelář" jistý pyrotechnik v jedné z pixlí kolem Opatovic, ten mi to popisoval, chodí na pole kolem Lhoty hledat. Střelnici bych nenazýval "pokusnou", ale zkušební. Byl o tom poutavý pořad na ČT, střelnici údajně využíval nějaký výzkumák na střelivo. Ta myšlenka využití ploch mimo VVP je zajímavá!
Uspořádání pixlí na Wiesbergu je absolutní chaos :-))), každá dráha je jiná. Chcete to přefotit a poslat?
Otázka terčů je stále otevřená. Dokud nenajdeme kladky mimo objekty, tak nevím ... Jistě se cvičilo na Wiesbergu, protože Wiesberg a celý současný tankodrom je bývalá pěchotní střelnice čs. armády. Odtud plyne i pozdější umístění Panzerwerku.

Zdravím,nevím z čeho soudíš že terče by se dali zvedat či jinak manipulovat s nimy přímo u nich.Nezdá se mi pravděpodobné že by se kvůli obnově terčů pozastavovali střelby.Sladěnost čet na Wiesbergu,výborný poznatek ale kde se cvičilo před tím než byl Wiesberg plně či polovičně dobudován??Nápodobně Hanácká Louka.Jinak dostalo se mi informace že Rychtářov byla pokusná dělostřelecká střelnice tudíž nejspíše neměla označení bojová dráha ale střelnice,a propos nebyli všechny plochy mimo VVP pokusné-zkoušení nových zbraní,jejich odolností atd.
Mimochodem jak jsou na Wiesbergu uspořádány pixle v řadě-přímce či jak například v Podivícich podobně šachům:-)))

V tom je právě jádro otázky :-)))
Jakým způsobem a za jakým účelem byly terče ovládány?
Navíc ... proč se budovaly tak složité lanovody, když těch pár terčů u každé pozorovatelny mohl zvednout jeden voják během několika desítek minut ručně, přímo u terče? Koilkrát za sebou mohly být terče ostřelovány během jedné hodiny, že byly zřízeny navijáky s rychlou obsluhou - zvednutí terče se zřejmě realizovalo odbržděním napnutého lana navijáku? Aby se terče zvedly těsně před střílející jednotkou.
Podle uspořádání objektů v "přímkách" a délkách drah je zcela zřejmé, že se střílelo během pohybu. Zatím se kloním k názoru, že např. kolem Wiesbergu se cvičila sladěnost čet a např. v okolí Hanácké louky se cvičily bojové střelby motorizovaných a dělostřeleckých jednotek do stupně rota a prapor. Střílející jednotky se pohybovaly výdy mezi dvěma řadami pixlí a vně - čili ve třech "proudech (kolonách)".

Martine, je pravda, že řada objektů je skutečně v přímce ale myslíš, že se z toho dají vyvozovat nějaké závěry? Samozřejmě, možné to je. Předchozí otázce nerozumím, lana přeci (ve většině případech) ovládala terče.